Předvánoční canisterapeutická návštěva v domově Pramen

Netradiční, přesto velmi příjemný den prožily v pondělí 20. prosince klientky mnichovského Domova pro osoby se zdravotním postižením "Pramen".

Téměř všech jeho šedesát obyvatelek a naprostou většinu personálu přijeli skoro na den přesně po dvou letech opět se svými huňatými čtyřnohými svěřenci rozptýlit manželé Libor a Andrea Macháčkovi, kvalifikovaní terapeuti z moravskoslezského občanského sdružení Dogma. V pořadí už celkově třetí celodenní setkání s canisterapií, prastarou metodou léčby využívající speciálně vycvičených psů na zlepšení života hendikepovaným či jinak postiženým spoluobčanům, se v mnichovském domově Pramen tentokrát uskutečnilo díky iniciativitě sociálnědemokratického poslance Evropského parlamentu Pavla Poce.

Děvčata z mnichovského Domova Pramen nejen že na předchozí dvě setkání nezapomněla, ale v průběhu uplynulých dvou let se na své nově nabyté kamarády dokonce často vyptávala. Na letošní předvánoční setkání přijeli manželé Macháčkovi opět s dobře známým obrovským černým novofundlanďanem Flíčkem, kterého tentokrát na návštěvu mnichovského domova doprovodili pětiletý kernteriér Gin a o polovinu mladší foxteriér Míla.

Ostravská nezisková organizace Dogma se společnému soužití člověka se psem a dalšími zvířaty věnuje od roku 2001. Samotní manželé Macháčkovi se psi pracují už téměř 20 let, přičemž posledních 13 let s jejich pomocí ulehčují život lidem s nejrůznějším druhem postižení. Z koníčku se postupně stalo zaměstnání. Společně vlastní dvanáct psů a mnoho dalších zvířat a oba mají celou řadu zkoušek ze speciální pedagogiky, rehabilitace či kynologie. Konkrétně canisterapie v maximální možné míře využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Okruh, který zahrnuje, je velmi široký a obsáhlý. Má ale vždy jediný cíl – pomáhat. Přestože je zooterapie velmi stará metoda léčby, v Karlovarském kraji se teprve začíná prosazovat. Canisterapeutický pes se prakticky stává lékařem lidské duše. Pacient se zdravotním nebo sociálním handicapem je totiž mnohdy nedůvěřivý, úzkostný a navazování kontaktů s druhými lidmi je pro něj velmi složité. Prostřednictvím psa, který nutně nevyžaduje verbální kontakt, je to pro něj mnohem snazší. Ohromnou výhodu to představuje především u pacientů s postižením, které je vylučuje z většinové společnosti. V takovýchto případech plní pes funkci prostředníka mezi pacientem a ošetřující osobou. Podle chování postiženého vůči psu lze odvodit skrytá přání, nebo odpozorovat známky citového strádání. Mnohdy se stane, že mentálně handicapovaný klient začne s okolím poprvé komunikovat právě prostřednictvím psa. Samotná terapie se musí vždy odvíjet ve velmi srdečné, až vřelé atmosféře. Je nutné, aby se pacienti i psi na sebe těšili. Každé jejich setkání by mělo začít přátelským přivítáním a pomazlením. Naprosto zásadní je ochota psa k práci a jeho nekonfliktní, kontaktní povaha. Pes musí být naprosto neagresivní, vyhledávající přítomnost člověka.

Letošní mnichovské canesterapeutické setkání by mohlo pomoci i Petru Horkému, který, jak se přiznal, má od dětství ze psů strach. Právě vzájemný fyzický kontakt pacienta se psem hraje významnou roli. Zřejmě k nejtěsnějšímu kontaktu dochází během canisterapie u takzvaného polohování, při kterém je pes přikládán k tělu pacienta tak, aby účinek jeho tělesného tepla, které je o jeden stupeň vyšší než teplota člověka, byl na organismus pacienta co největší. Během polohování dochází k uvolňování bolestivých svalových spasmů a procvičování jemné motoriky především horních končetin. Právě polohování klade ale na canisterapeutického psa obrovské nároky. Pes musí v dané poloze ležet klidně a téměř bez hnutí. Hlazení a mazlení se psem je velmi cenným lékem, který šetrně snižuje i odstraňuje pocity úzkosti, osamělosti a zbytečnosti. Stejně jako obě předchozí setkání mnichovských klientek s canisterapeutickými psy a jejich cvičiteli se i to letošní uskutečnilo díky finančním příspěvkům od soukromých dárců. V budoucnu by se ale na jejich pořádání mohla spolupodílet místní nebo krajská samospráva. Přímo během předvánoční akce to v mnichovském domově přislíbil místostarosta Mariánských Lázní Petr Horký. V pondělí 20. prosince se jednalo pouze o malé zpestření života klientek Domova pro osoby se zdravotním postižením "Pramen" v Mnichově před nadcházejícími vánočními svátky. Pokud ale vyřčené sliby dojdou svého naplnění, mohli by se manželé Macháčkovi a jejich čtyřnozí svěřenci stát pravidelnými návštěvníky mnichovského domova. Už ne pouze krátkodobými prostředníky mezi dvěma světy, ale skutečnými a nedočkavě vyhlíženými kamarády.